Klasifikace

11.03.2012 18:39

 

 

Opožděný vývoj řeči
- zaostávání v řečovém vývoji (dítě nemluví vůbec nebo mluví málo ještě po třetím roku svého vývoje)

 

Opožděný vývoj řeči (prostý):
- dítě nezaostává mimo řeči v žádné z oblastí svého vývoje
- Dobře rehabilitované dítě nemá v dalším životě s komunikací většinou žádné problémy.

 

Opožděný vývoj řeči (na podkladě sluchových vad):
- Včasné rozpoznání vady, případně  přidělení sluchadla má klíčový význam na další rozvoj dítěte, zejména jeho intelektu.


Opožděný vývoj řeči u dětí s vadami mluvidel:
- špatná srozumitelnost řeči v důsledku chybné výslovnosti
- Obsahová stránka vzhledem k věku je správná.

-Dítě chápe význam slov, má většinou i dostatečnou slovní zásobu a užívá správné gramatické tvary v příslušném věkovém období.

 

Opožděný vývoj řeči při poruchách centrální nervové soustavy:

 

Vývojová dysartrie 

- Porucha artikulace při organickém poškození centrálního nervového systému.

- Bývá jedním z příznaků dětské mozkové obrny.

 

Dyslálie (patlavost)

- Porucha artikulace - vadná výslovnost jedné nebo více hlásek mateřského jazyka.

 

Vývojová dysfázie

Vývojová nemluvnost.  Jde o specificky narušený vývoji řeči.

 

Projevuje se:

- neschopností nebo sníženou schopností verbálně komunikovat (i když podmínky pro vytvoření této schopnosti jsou dobré - nevyskytují se závažné neurologické nebo psychiatrické nálezy, inteligence je přiměřená, nevyskytují se závažná porucha  sluchu, sociální prostředí je stimulující, poskytuje dostatek podnětů)

- narušená schopnost rozlišit sluchem jednotlivé prvky řeči

- poruchy vnímání a užívání jednotlivých hlásek, rozlišování hlásek zvukově podobných

- stavby věty na všech úrovních

- malá slovní zásobu

- poruchy rytmu a tempa řeči

- nápadná porucha krátkodobé paměti.

- mluvená řeč připomíná řeč cizince, který se špatně naučil česky.

- chybné zrakové vnímání (patrné např. při kresbě)

 

Afázie

Získaná orgánová nemluvnost. Centrální porucha řeči po organickém poškození mozku (úrazu hlavy, operaci).
Příznaky na řeči jsou různé podle místa a rozsahu poškození mozku a u dětí i podle toho, ve které vývojové fázi byl mozek poškozen.

 

Koktavost (balbuties)

Porucha plynulosti řeči. Jedna z nejtěžších a  nejnápadnějších druhů narušené komunikační schopnosti.  

Kritickým obdobím bývá třetí až čtvrtý rok, tedy doba, kdy dítě začíná mluvit ve větách. Schopnost mluvit se opožďuje za schopností rozumět.
Dalším kritickým obdobím bývá nástup do školy.

Jen málo dětí začne koktat později (např. v pubertě).

Řeč koktavých je doprovázena velkým svalovým úsilím.

Koktavost se neprojevuje při šeptání, zpěvu a někdy ani tehdy, mluví-li si koktavý sám pro sebe o samotě.
 

Breptavost

- porucha plynulosti řeči (mluvy)

- překotné tempo řeči

- vynechávání slabik

- deformaci slov

- opakování a vynechávání slabik

- narušené dýchání

- narušená, nepřesná artikulace

- Na rozdíl od koktavosti je breptavost zvládnutelná vůlí.

 

Mutismus

- Získaná neurotická nemluvnost

- ztráta řeči po duševním úrazu (úlek, šok, stres, vyčerpání apod.)

- Mutismus není podmíněn organickým poškozením centrálního nervového systému.

- Na rozdíl od elektivního (výběrového) mutismu se dítě o komunikaci snaží, ale ta se nedaří. S touto poruchou se u dítěte setkáváme jen vzácně.

 

Elektivní mutismus  (Mluvní negativismus )

- Získaná neurotická nemluvnost

- ztráta řeči, oněmění, které je vázané na určitou situaci, určité prostředí, určitou osobu.

- S elektivním mutismem se setkáváme u dětí v období vstupu do školy, většinou nemluví ve škole, ale doma nebo s kamarády komunikují normálně. Dítě s tímto narušením mluvit může, ale nechce.

 

Náprava:

Péče o rozvoj řeči patří  výhradně do rukou logopeda, často ve spolupráci s odbornými  lékaři- foniatrem, psychologem, popřípadě neurologem a u těžkých případů i psychiatrem).